Hroznové víno

HROZNOVÉ VÍNO

CHARAKTERISTIKA:

Plody hroznového vína mají různé barvy - od zelené, zelenožluté, žluté po červenou až tmavofialovou.
Převážná část celosvětové produkce hroznového vína - 85 % se využije k výrobě vín a moštů. Ze zbylé části se 5 % usuší
a prodává jako rozinky a 10 % je určeno pro přímou konzumaci.
Hroznové víno pěstované v chladnějších oblastech má nižší obsah cukru, zatímco hrozny z teplého suchého podnebí bývají mnohem sladší.
Patří mezi nejstarší kulturní rostliny pěstované člověkem – prapůvodní formy byly rozšířené již před 130 miliony let. Její pravlastí bylo pravděpodobně Zakavkazsko a Střední Asie.
Hroznové víno patří po mnoho tisíc let k základům kultury národů, které žijí v oblastech kolem Středozemního moře.
V teplých přímořských podmínkách se této rostlině daří nejvíce.
V Evropě pochází její největší množství z Itálie, Španělska, Francie, Portugalska, Německa a balkánských zemí. Významnými pěstiteli jsou i Chille a Jihoafrická republika.
V České republice jsou dvě základní vinohradské oblasti - moravská a česká. Morava je tradiční vinařské území, ale vzhledem k podnebí a velikosti vinic nemá zdejší produkce vína v evropském ani světovém měřítku žádný velký význam.

CO OBSAHUJE:

Hrozny obsahují kolem 80 % vody, dále sacharidy, pektiny, vlákninu, třísloviny, kys. vinnou.
Z minerálních látek především draslík (K), fosfor (P), vápník (Ca) a železo (Fe).
Z vitamínů obsahuje vit.C, vitamíny skup.B a karotenoidy.
Glykemický index (40-50).

ÚČINKY:

Pomáhá snižovat nebezpečí rakoviny a mrtvice.
Rozšiřuje cévy, posiluje srdce a snižuje riziko infarktu.

Posiluje imunitu organismu a pomáhá při jeho detoxikaci.
Je výborným zdrojem energie a snižuje únavu organismu.
Působí pozitivně při zánětech ledvin a onemocnění jater.
Pomáhá při chudokrevnosti.
Zlepšuje zažívání, pomáhá při zácpě.
Snižuje nervozitu, je účinné proti depresi.
Pomáhá snižovat váhu.
Snižuje riziko poklesu kognitivních funkcí, demence a Alzheimerovy choroby.
V kombinaci s některými jinými potravinami mohou podráždit žaludek. Nevhodné je míchat hroznové víno s kefírem, mlékem, perlivou vodou či alkoholem.

PŘÍPRAVA + KUCHYŇSKÉ VYUŽITÍ:

Plody hroznového vína jsou vhodné především ke konzumaci
v syrovém stavu. Pro přímou konzumaci se upřednostňují odrůdy s velkými křupavými bobulemi, které mají víc šťávy
a sladkou chuť. Bílé hrozny se konzumují častěji než modré nebo červené. Modré ale mají vyšší obsah hodnotných látek
a tak se zájem o ně zvyšuje.
Ve studené kuchyni se využívají do různých ovocných salátů, koláčů, moučníků, dortů a dezertů, k sýrovým mísám
a studeným bufetům.
V teplé kuchyni se víno používá do pikantních pokrmů, kde můžou vzniknout zajímavé chuťové kontrasty například
v kombinaci s kysaným zelím nebo kořeněnými omáčkami.
Bobule vína jsou zajímavé i jako příloha k drůbeži, zvěřině
a dalším druhům masa nebo jako doplňující surovina salátů.
Vynikající je ovocná hroznová šťáva.
V menším množství se vyrábí marmelády, džemy a kompoty.
Kvasný vinný ocet – se používá hlavně k dochucování různých zeleninových salátů.
Z odpadu po lisování vína se vyrábí vínovice, nejznámější je italská grappa.
Z jader se lisuje hroznový olej, který se používá k dochucování a zjemnění salátů, ale i na smažení, protože se spaluje
při vysokých teplotách 190-230 oC.
Své místo si v kuchyni našly i sušené plody hroznového vína. Rozlišují se na drobné tmavé korintky, větší zlatožluté sultánky a velké rozinky. Používají se do různých pečených moučníků, do salátů, nakládají se do rumu a obalují v čokoládě.

Tip:

Rozsekejte červené bobule hroznového vína, promíchejte je s medem, čerstvou citronovou šťávou, nasekanou červenou cibulí a petrželkou, a touto směsí ochucujte maso či drůbež.

TIPY PRO NAKUPOVÁNÍ: