Hrách zelený

HRÁCH

CHARAKTERISTIKA:

Hrách patří do skupiny plodin označovaných jako luskoviny
a patřících do čeledi bobovitých. Hrách je jednoletý, popínavý, se sbíhavými a prorostlými listy. Nezralé hrášky či celé lusky se používají jako zelenina (hrášek). Zralá semena (hrách) se používá jako luštěnina.
Kvete od května do října. Rostlina není příliš náročná na půdu.
Hrách patří mezi nejstarší polodiny Evropy. V Evropě je znám
z období neolitu.
Hrách znali lidé jen sušený a vařený, nejvýše naklíčený.
Až začátkem 17. století přišli Holanďané na to, že jíst se dají
i nezralé lusky a měkká semena. Začali šlechtit nové, sladší
a křehčí odrůdy hrachu, vhodné k přímé konzumaci.
V současné době jsou nejžádanější odrůdy dřeňových hrachů. Z lusků se vybírají nezralá zrna. „Mladý hrášek“ je žádaný
v konzervách i zeleninových mražených směsích. Vyloupaná zrna jsou lahůdkovou zeleninou pro přímý konzum, do salátů
a polévek.
Další odrůdou, kterou milují především děti, jsou hrachy cukrové. Jejich nezralé, slaďounké, křehké, ploché lusky bez vnitřní pergamenové blány se totiž „chroupají“ celé.

CO OBSAHUJE:

Výživná hodnota hrachu je vysoká, zejména pro vysoký obsah bílkovin, kterých luštěniny obsahují nejvíce ze všech rostlinných potravin.
Obsahuje až 23 % lehce stravitelných rostlinných bílkovin, cukry a cennou rostlinnou vlákninu.
Z vitaminů - zejména skupiny B, vit.B1 (thiamin), vit.B2 (riboflavin), vit.B3 (niacin), vit.B6 (pyridoxin), kys. listovou, vit. C, vit.E, karoten (provitamin A).
Z minerálů obsahuje železo (Fe), vápník (Ca), zinek (Zn), draslík (K) a hořčík (Mg).
Glykemický index má hrášek čerstvý (40), hrášek steril. (20), hrách luštěnina (30-35).

ÚČINKY:

Podporuje růst buněk a aktivuje látkovou přeměnu v buňkách.
Snižuje cholesterol.
Posiluje nervy.
Je vhodným doplňkem stravy všem, kdo mají slabé srdce a trpí ischemickou chorobou srdce.
Pomáhá při zácpě.
Podporuje růst vlasů a posiluje je.
Podporuje růst svalů.
Zlepšuje vidění.
Zbavuje organismus jedovatých látek.
Je velmi vhodnou potravou pro těhotné a kojící ženy.
Protože se škrob v hrachu během trávení pomalu přeměňuje
na glukózu, snášejí ho dobře i diabetici.
Někomu může hrášek způsobovat plynatost. Tomu se dá předejít, nebo nadýmání utlumit, použitím vhodného koření
při přípravě pokrmů a namáčením hrachu.
Naklíčený hrách obsahuje enzymy podporůjící trávení a je tak lépe stravitelný.
Lidé trpící dnou by všeobecně měli konzumovat luštěniny jen zřídka.

PŘÍPRAVA + KUCHYŇSKÉ VYUŽITÍ:

Nadýmání, je možné odstranit tím, že k hrachu při vaření přidáme bazalku nebo saturejku, majoránku, kmín, mátu, dobromysl, tymián nebo ho vaříme s mořskými řasami. Přidáním anýzu či koriandru se hrách stává lépe stravitelným.
Pro ty, co mají citlivější zažívání, se luštěniny namáčejí delší dobu přes noc, následným slitím vody a vařením v nové vodě. Voda se po uvedení do varu může ještě jednou vyměnit
a případně po následném dalším varu opakovaně zkropit studenou vodou.
Hrách je velmi sytý a vydatný, v kombinaci se zeleninou
a obilovinami poskytuje bílkoviny vysoké kvality, čímž je cenný zejména pro ty, kteří nejedí maso a masné výrobky.
Hrách se používá ve formě hrachu neloupaného, nebo loupaného. Pro ty, kteří mají zažívací potíže, je lépe častěji zpracovávat hrách loupaný, který je lépe stravitelný.
Hrách by se neměl vařit více než 5-10 minut. Vaří-li se déle, zničí se skoro celý obsah vitaminů.
Hrášek vám dodá nejvíce živin, když ho jen krátce povaříte
v páře nebo zahřejete v mikrovlnné troubě.
Hrách se používá k přípravě různých polévek a kaší. Jsou známé hrachové placky, hrachové karbanátky i hrachový šoulet (židovská kuchyně).
V Německu se hrachová polévka stala takřka národním jídlem.
Tip – Hrášek uvařte v páře a vmíchejte do sýra cottage. Směs použijte na pečené brambory.

TIPY PRO NAKUPOVÁNÍ:

Jak čerstvý, mražený a sterilovaný hrášek, tak hrách (luštěninu) koupíte ve všech supermarketech.

ZDROJ K TEXTU:

Kalyn, Wayne, Braňte se jídlem, 1.vyd. Praha: Readers Digest Výběr, 2007, ISBN 978-80-86880-55-6, s.71.

Strnadelová, Vladimíra, a Zerzán, Jan, Radost ze zdravých dětí, Olomouc: ANAG, 2007, ISBN 978-80-7263-419-4, s.291.

Staňková-Kröhnová, Magdaléna, Bylinky pro děti a maminky, 1.vyd. Praha: Grada, 2009, ISBN 978-80-247-2312-9, s.24.

cs.wikipedia.org

1×

1×