Červená řepa
167 kJ
(1 %)
(85 %)
(14 %)
Charakteristika
Červená řepa násjako důležitá plodina provází už po tisíce let. První záznamy o červené řepějsou staré asi 3000 let a pocházejí z Babylonie.
Pochází zestředomoří a v současné době se nejvíce pěstuje ve východní Evropě a USA.
Existuje řadakulturních odrůd, které se liší barevným odstínem i tvarem.
Dnes se jíobvykle jenom kořen, a to syrový, vařený, nakládaný v octovém nálevu nebokonzervovaný.
Co obsahuje
Řepa má ze všech druhů zeleniny snad nejvyšší obsah cukru. Ve 100 g porci je ho asi lžička.
Patří téměř bezkonkurenčně mezi nejefektivnější přírodní zdroje křemíku (Si), zvaného také „minerál krásy“
Z dalšíchminerálů, které řepa obsahuje je to hodně draslíku (K) a železa (Fe), dále pakhořčík (Mg), vápník (Ca), zinek (Zn), jód (I) a měď (Cu).
Z vitamínu jezastoupen vitamin C, E, betakaroten a kyselina listová.
Obsahujeorganické kyseliny (jablečnou, vinnou, šťavelovou
a citrónovou).Typické zbarveníji dodává betanin, který po konzumaci řepy
u některých lidí způsobuje neškodnézbarvení moči do červena.Je bohatá navlákninu.
Glykemický index(10)
Účinky
- Křemík, který jev řepě obsažen je nesmírně důležitý pro tvorbu a pevnost vazivových tkání akostí, elasticitu a zdraví cévních stěn a pro pružnost a mladý vzhled pokožky,pevné vlasy a nehty. Křemík celkově podporuje regeneraci celého organismu, jeproto zpomalovačem stárnutí.
- Šťáva z červenéřepy se doporučuje jako prevence a součást léčby rakovinného bujení, stejně taki pro rekonvalescenci po její léčbě.
Saponiny v řepěmají schopnost vázat cholesterol v trávicím traktu a snižovat tak riziko vznikusrdečních onemocnění.
Podporuje růstbuněk.
Odstraňuje ztěla jedovaté látky.
Odstraňuje zácpu
Zlepšuje využitíbílkovin.
Aktivuje tvorbučervených krvinek.
Zajišťuje duševnípohodu.
Šťavelany jsouobsaženy v řepných listech ve větším množství, a proto by je neměli konzumovatlidé s onemocněním ledvin nebo dnou.
Příprava a kuchyňské využití
Zhlediska výživy je uvařená řepa lepším zdrojem cenných látek než syrová, vařenímse totiž usnadňuje vstřebávání minerálů.
Vařímeji ve slupce s fenyklem nebo plátkem citrónu.
Vaří senejméně hodinu, (v papiňáku je do měkka za 10 min). Pokud se za tepla ponoří dostudené vody, dá se snadněji loupat.
Můžemeji vařit i na pařáku, neztrácí tak barvivo.
Inaložená řepa si zachovává chuť a konzistenci, nálev jí jen dodává napikantnosti. Konzervování ovšem snižuje obsah veškerých živin, jak vitamínů,tak i minerálních látek.
Syrovářepa se dobře uplatní v salátech. Výborně chutná
s česnekem, křenem, zelím,jablky, pomeranči a ořechy.Připravtesi salát z oloupané a nastrouhané syrové červené řepy, z balzamového octa,hořčice a kopru.
Z vařenéřepy se připravují saláty se smetanou, majonézou, marinádou apod.
Obadruhy salátů jsou dobrým doplňkem pečeného masa
a minutek.Uvařenoumladou červenou řepu stačí jen osolit, pokapat citrónem a máslem.
Rudábarva červené řepy dává salátům a bramborovým jídlům neobvyklý vzhled.
Jejíkonzumace je rozšířena převážně ve východní Evropě, kde se používá pro přípravuboršče.
Dají sekonzumovat i zelené listy, které se nejčastěji podávají dušené či vařené. Listylze upravovat jako špenát, do nich balit maso, jimi plnit závitky, (vestarověku se dokonce konzumovali jenom listy, bulva byla rezervována pouze kléčebným účelům)
Tipy pro nakupování
Červenouřepu syrovou, naloženou i konzervovanou seženete ve všech supermarketech.Syrovou potom na farmářském trhu.
Zdroje
Kalyn, Wayne, Braňtese jídlem, 1.vyd. Praha: Readers Digest Výběr, 2007, ISBN 978-80-86880-55-6,s.55.cs.wikipedia.org