Velikonoce, kouzelné svátky jara
S výjimkou Vánoc patří Velikonoce k nejoblíbenějším českým svátkům, který slaví lidé bez ohledu na vyznání. Možná Velikonoce svůj zimní protějšek ještě malinko předčí, neboť se nepojí se stresem vyplývajícím ze shánění dárků. Velikonoce se těší dlouhé tradici a v tomto článku se podíváme na několik zajímavostí o nich, které jste třeba doposud ani neznali!
Kořeny Velikonoc
Křesťanské Velikonoce
mají svůj původ v oslavování zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Ne všechny ikonické
prvky tohoto svátku ale vycházejí z křesťanství. Tradiční velikonoční zajíček
je naopak pohanským symbolem. Staří Keltové uctívali králíky jako božská
stvoření díky jejich schopnosti se rychle rozmnožovat a mít mnoho mláďat. Šlo
tak o symbol plodnosti a nového života.
Velikonoční vejce z Egypta
Většina lidí si nedokáže Velikonoce představit bez malování vajec. Věděli jste však, že velikonoční vejce se připravovala už ve starověkém Egyptě? Egypťané byli první národ, který tuto tradici přebral, a stejně jako Keltové vejce vnímali jako symbol zrození a života. Věřili, že Země se vylíhla z vejce a dokonce svým mrtvým do hrobek dávali vajíčka.
Důležitost červených vajec
Ze všech možných barev,
které lze na vejce použít, snad žádná pro křesťany není tak významná jako
červená. Červená barva symbolizuje Kristovu krev, a nabarvit velikoční vajíčka
na červeno je tedy další způsob, jak poukázat na svou víru.
Největší vejce na světě
Největší velikonoční
vejce na světě vyrobili v Argentině. Na jeho výrobě se podílelo celkem dvacet
pekáren, jako materiál použili čokoládu a vejce dosáhlo váhy čtyř tun.
Nošení nového oblečení
K Velikonocům se váže
řada pověr a zvyků. Méně známá pověra tvrdí, že přináší smůlu na Velikonoce
nenosit nové oblečení. Lidé se tímto řídili obzvlášť v New Yorku dvatenáctého
století, takže jde o zajímavou perličku z minulosti.
Dvojitý žloutek
Jiná pověra tvrdí, že
najít na Velikonoce ve vejci dvojitý žloutek vám přinese štěstí.
Na co rodný list, když máte vejce?
Velikonoční vejce se
kdysi používaly namísto rodných listů. Na vejce se napsalo jméno člověka a jeho
datum narození a šlo o legální právní dokument přijímaný i soudy. Co se stalo,
když se někdo jiný zapomněl a dané vejce uvařil a snědl, již historické prameny
neuvádějí.
Na co nezapomenout?
Standardní podobu Velikonoc samozřejmě většina z nás dobře zná. V dnešní době slouží jako příležitost, jak se setkat s rodinou, popovídat si a dobře se najíst. Děti dostanou cukroví a jsou spokojená. Koledníci obcházejí sousedy a přátele a za vymrskání pomlázkou a recitování básniček obdrží velikonoční nadílku. Pomlázkou se šlehají hlavně ženy, aby neuschly. Dívky a ženy se však nemusí strachovat – na oplátku mohou muže následující den polít vodou. Po půstu dodržovaném ve Velký pátek následně na Boží hod velikonoční přichází velká hostina. Tradiční pokrmy se mohou lišit kraj od kraje, ale často mezi ně patří velikonoční beránci, mazance a jidáše. Na některé velikonoční recepty se můžete podívat zde:
Samozřejmě nesmíme
zapomenout, že Velikonoce splňují ještě jednu důležitou funkci – slouží k
uvítání jara. Lidé nosí do kostelů vrbové proutky a pučící jívové větve
(takzvané kočičky) či si jimi zdobí své domovy. Jak tedy vidíme, spojíme-li
současné tradice s těmi historickými, Velikonoce z nich vyjdou jako svátek
značící příchod zimy a oslavující návrat jara charakteristického nástupem
nového života.