Léčivé sirupy a medy z přírodní lékárny
Každý z nás si určitě vybavuje z dětství sladkou chuť bylinkové medicíny na kašel. V dnešní době se již můžeme setkat s celou škálou komerčně vyráběných sirupů napomáhající odkašlání, až po sirupy na horečku pro dětskou populaci.
Co je to vůbec léčivý sirup?
Sirupy jsou koncentrované roztoky sacharózy nebo jiných typů cukrů či sladidel ve vodě nebo ve výluzích z drog (část rostliny); někdy obsahují i jiné látky (antimikrobiální látky, aromatické látky, barviva, zahušťující látky, antioxidační látky aj.)
Historie přípravy léčivých sirupů a jejich dnešní využití
Sirupy vznikaly za arabského vývojového období ve farmacii a těšily se velké oblibě. Příprava sirupů byla po výrobní stránce složitá, nejen k úpravě chuti léčiva, ale i k přímé terapii. Při výrobě se používala manna a med, později sacharóza. V dnešní době se sirupy
nepovažují tolik za terapeuticky významné. Význam mají však pro dětskou populaci, aby se zamaskovala nežádoucí chuť účinných látek a kvůli jednodušší aplikaci – pokud dítě nezvládne polknout tabletu (někdy i u dospělých – nedostatečný polykací reflex). Nicméně
bylinkové sirupy na kašel jsou pořád oblíbené i u dospělých.
Sirupy se mohou připravovat za studena či za tepla. Technologická příprava vyžaduje správný postup. Zvláště příprava za tepla, jelikož se
sacharóza při vysokých teplotách rozkládá na jednoduché cukry: glukózu a fruktózu; vzniká tzv. invertní cukr, čímž je narušeno ph a dochází k plesnivění, kvašení sirupu. Sacharóza v sirupech působí jako konzervační látka. Sirupy se zpravidla uchovávají při teplotě 5 – 15°C – což brání pomnožování mikroorganismů.
Příprava za tepla se většinou připravuje zalitím drogy (například nať máty) převařenou čištěnou vodou. Nechá se odstát asi 24 hodin. Poté se scedí přes gázu či plátýnko. K výluhu se přidá cukr a svaří se na sirup. Jakmile se začne tvořit pěna, sebere se a ještě horký sirup se přeplní do čistých suchých lahví a uzavře vhodným víčkem. Bez konzervačních látek vydrží sirup 14 dní.
Příprava za studena se připravuje tak, že do sklenice se vrství mírně zvadlá bylinka (například jitrocel) a cukr. Vrstvy byliny a cukru se střídají. Může se použít i citron nakrájený na kolečka. Citron zde působí jako konzervant. Poslední navrstvíme cukr a pevně uzavřeme a
sklenici postavíme na sluníčko. Takto necháme odležet alespoň 2 měsíce. Poté přecedíme a sirup plníme do vhodných lahví. Může se přidat pod víčko i trocha alkoholu, opět jako konzervant.
Takto se dají připravit sirupy z různých bylin. K nejznámějším sirupům patří jitrocelový, mateřídouškový, slézový, proskurníkový, mátový, echinaceový.
Léčivé medy
V dnešní moderní době se již léčivé medy nepřipravují. Z domácností známe pampeliškový či bezinkový med. Ale není to med v pravém slova smyslu. Je to spíše svařený hustý sirup, který s medem má pramálo společného. Pojďme se však seznámit s pár příklady léčivých medů, jak se dříve připravovaly.
Léčivé medy se připravují podobně jako sirupy, základní surovinou je však med. K přípravě se používal buď med surový (Mel crudum) nebo čištěný med (Mel depuratum) Surový med obsahuje pylová zrnka, vosk, bílkoviny, kvasinky, enzymy a jiné látky, které vesměs nepříznivě ovlivňují stálost, vzhled a stejnoměrnost vlastností medu a léčivých přípravků z něj připravovaných. Proto se surový med čistil.
Vyčištěný med je hustá, žlutá až žlutohnědá tekutina. Sloužil jako vehikulum léčivých medů.
Také se používal jako projímadlo v klysmatech. Léčivé medy se připravovaly tak, že se med smísil s bylinným macarátem např. růže stolisté. Nebo se med smísil s léčivými octy či se silicemi. Léčivé medy se používaly k úpravě chuti, v kloktadlech – na afty nebo plísně v dutině ústní.
