Brutnák lékařský - zapomenutá bylinka našich babiček
V dřívějších dobách, kdy ještě moderní léky byly nedostatkovým zbožím, používaly se k léčení různých neduhů bylinky. Každá vesnice měla svou takzvanou babku kořenářku, která dokázala umíchat nemocným lidem či zvířatům lektvary z léčivých bylin. Mnohdy používaly i části živočichů nebo živočišné jedy. Je škoda, že se na tento bylinkářský um zapomnělo.
Tak jako se zapomnělo na jednoletou bylinku s modrými květy, která se nazývá Borago officinalis - Brutnák lékařský. Ale díky novým poznatkům zažívá renesanci. Pojďme si ji více přiblížit. Tato bylinka pochází ze Středomoří, odkud se přes Španělsko rozšířila do ostatních evropských zemí. Rostlina má rozvětvený stonek, na němž vyrůstají střídavé vejčité listy. Ostatní listy vytvářejí přízemní růžici. Celá rostlina je drsně chlupatá.
Pro své charakteristické okurkové aroma se používá nejen jako bylinka, ale také v kuchyni. Uplatníte krásné jedlé květy a mladé lístky. Listy se přidávají do dipů nebo bylinkových másel, květy zase můžete zamrazit do kostky ledu a nebo jím jídlo ozdobit. Nic se ale nemá přehánět. Brutnák se nedoporučuje příliš užívat vnitřně, kvůli obsahu pyrolizidinových alkaloidů, které působí hepatotoxicky a karcinogenně.
Jaké části rostlin můžeme sbírat? Sbírá se nať, list nebo květ, dokonce i semena. Z těch se lisuje brutnákový olej. Díky obsahu slizu a tříslovin, což jsou hlavní účinné látky, se droga používá na obklady nebo koupele na zdlouhavě nehojící se defekty. Sliz totiž tvoří na sliznicích a pokožce ochranný film. K zevní aplikaci se doporučuje 8 % macarát nebo výluh, který se nechá odstát 20 minut. Dále se používá jako kloktadlo při zánětech ústní dutiny a hltanu. Dalšími obsahovými látkami jsou saponiny, minerální látky, organické kyseliny, vitamin C, cholin, stopy silice a alantoin.
Semena obsahují 13-33% oleje. Právě díky obsahu nenasycených mastných kyselin (kyselina linoleová, kyselina linolová, kyselina olejová) se dostává této bylince pozornosti. Mastné kyseliny působí protizánětlivě, uplatňují se v prevenci kardiovaskulárních onemocnění. Olej se používá při dermatitidách a revmatické artritidě. Při seborhoické dermatitidě lokálně jako 3 – 10% roztok 2 x denně.
Dříve se k léčbě srdečních a jaterních onemocnění používal i kořen. Lidově se používala rozmačkaná nať při bolestivém zánětu očí, teplého odvaru při bolestech kyčlí, ledvin, a proti uštknutí hadem.